Asi si začnu myslet, že jsem šprt

Vážně. Už to skoro přestává bejt vtipný. Skoro každou zkoušku, na kterou jdu, dám za jedna. Včetně těch, co by měly bejt pekelně těžký. Pro moje okolí to není zvláštní jev. Zvláštní jev by bylo, kdybych tu zkoušku za jedna nedala. Vlastně zatím jediný, z čeho jedničku nemám, je morfologie, a přiznávám, že na učení na test z ní jsem se docela vykašlala, protože všichni říkali, jak strašně je to jednoduchý. A taky se na to nebylo pořádně CO učit, vzhledem k tomu, jak se to u nás vedlo...

Tohle neříkám, abych si vysloužila obdiv, nebo tak něco. Přísahám, že ne. Ani to neříkám, abych si postěžovala, i když to tak může znít. Prostě to jen konstatuju. Protože mi to přijde docela... zajímavý.

Trest: Kapitola 29

Tak si říkám, zastřelíte mě rovnou, nebo až sem tu fanfiction za pár let možná doházím? No jo, já vím, jsem hrozná. Ale přiznám se, že během zkouškovýho prostě nějak nemám na blog myšlenky. pořád jen uvažuju o tom, co ještě musím udělat, co se ještě potřebuju naučit... A prostě se mi do hlavy nějak nevleze to, že bych sem třeba měla hodit kapitolu. No nic. Snad aspoň tu příští dodám dřív. A snad sem i napíšu zase jednou něco rozumnýho. Tak... si užijte mírně citově založenou kapitolu...

Trest: Kapitola 28

No jo, no jo, já vím, jsem hrozná. Jediný, co sem hážu, je tahle fanfiction, a ani tu nějak nedokážu házet pořádně. Promiňte, ale holt mám zkouškový a tak nějak nevím, co dělat dřív. (Takže jsem teď dva dny nedělala vůbec nic, jen pro jistotu, znáte to.) Obávám se, že nějakou dobu to tu prostě bude takhle fungovat. Ehm... Jo. Třeba si vás aspoň pár usmířím touhle kapitolou... =D

Trest: Kapitola 27

Pardon, pardon, pardon. Už zase mi to nějak podezřele trvalo, hodit sem novou kapitolu. Vážně se vám za to omlouvám, ale prostě teď nějak nemám čas. Ve středu mám první zkoušku, musím se učit, dočítat povinnou četbu... Prostě to nějak letí a mně vůbec nedošlo, jak dlouho vás zase napínám. A to jsem chtěla na blog napsat ještě pár článků, co nebudou fanfiction. No, nevadí, možná v tu středu. Zatím si užijte tuhle kapitolu. Teda, vás pár, který to zajímá... =D

Trest: Kapitola 26

Jak vidno, tak se s tím děláním radosti docela chápeme, co? =D Vážně, moc děkuju za všechny (oba komentáře, přičemž jen ten od Natalie se ke mně dostal veřejně) komentáře, vážně si toho cením. =) A aby se neřeklo, tak sem hážu další kapitolu. Jo, protože když mám dobrou náladu, tak mám docela chuť s váma tuhle fanfiction, která teda možná víc lidí otravuje než těší, sdílet... =D

Trest: Kapitola 25

Víte, poslední dobou se mi docela zamlouvá váš entusiasmus týkající se téhle fanfikce. Vážně mi děláte radost. =D A když mám radost, mám i chuť sem dávat další kapitoly. Takže tady jednu z nich máte. Zase jednou by se dalo říct, že jde o 'ráno po'. A klidně vám prozradím, že ano, teď už je z toho regulérní FrostIron... =D

48. Ireland, 49. Finland, 50. Germany, 51. Russia

Aby se neřeklo, že to tady zase tak moc zanedbávám, sem hodím další článek týkající se Postcrossingu. Chystala jsem se na něj už dlouho, ale nikdy se k němu nějak nedostala. Ale teď zní psaní článků na blog jako fajn způsob, jak se odreagovat od neustálýho čtení povinný četby, takže... Jednoduše jsem si řekla, že sem hodím aspoň polovinu z těch osmi pohledů, co mi za poslední dva měsíce přišly. Ve dvou případech je to nepokrytý chlubení, ve dvou, ehm... Ani moc ne. Však se mrkněte a pochopíte, jak to myslím...