Drhací mánie #2

Možná vás to překvapí, ale i v tomhle neskutečným vedru drhám náramky. No jo, to víte, prostě mě to baví, a navíc je to i způsob, jak se takhle v létě zabavit. Když se mi mozek roztéká a hrozí vytéct ven uchem, tak se prostě nedokážu soustředit na čtení. Místo toho si pouštím filmy (když jsou to ty s RDJ, skončí to obvykle tím, že je mi ještě větší vedro) a v průvanu z větráku tiše sedím a drhám. Teď mám jeden konkrétní plán, na kterej se vážně hodně, hodně těším. Ale nejdřív vám sem hodím ještě pár náramků, co jsem vytvořila ještě před tou vlnou veder. A samozřejmě, že všechny tak nějak najdete na Fleru... ;)

Drhací mánie #1

Tak je to se mnou vždycky. Mám období, kdy pár týdnů zběsile drhám náramky přátelství, a pak pár let nic. Pak to na mě zase přijde, baví mě to... A zase pár let nic. Z nápisu vám asi může být jasné, že období 'pár let nic' u mě právě skončilo a já se zase jednou vrhám na to, co mě baví už od dětství. Ani nevím, proč jsem s tím vlastně posledně přestala. Možná jsem neměla pocit, že jsou náramky přátelství dostatečně cool. Ale víte co? Náramky přátelství jsou a vždycky budou cool. A až milostivě vyčerpám barevné kombinace, co mám v hlavě, budu si muset nějaký udělat taky pro sebe, ať nejsem jako ta kovářova kobyla, co chodí bosa...

Co vím přesně, je to, proč jsem se ke škubání náramků vrátila. Znáte to, prázdniny, volno, spousta času na zabití, sledování filmů a seriálů... Potíž je v tom, že já když se na něco koukám, potřebuju zároveň zaměstnat ruce nějakou nenáročnou a relativně monotónní činností. V zimě jsem si takhle upletla šálu, teď holt padla volba na náramky přátelství. Nejdřív jsem vyčerpala starší zásoby použitelnějších bavlnek, pak jsem se vydala do galanterie. Naneštěstí jsem s sebou vzala i kamarádku, takže z toho vzniklo i pár... méně šťastných kombinací, co by MĚ nikdy nenapadly, ale tak co už. Třeba se to někomu zalíbí.

Spojení - Kapitola 42

Zdravíčko. Vzhledem k tomu, že za chvíli zvedám kotvy a odplouvám směr kamarádka a zítra společně s ní směr Vizovice, pročež nebudu mít nějakou dobu přístup k počítači, dočkáte se poslední kapitoly téhle mojí slátaniny trochu dřív, než jste možná očekávali. No jo, je to tak, poslední kapitola. Na jednu stranu je to pro vás dobře, protože už vám odpadne čekání na to, kdy milsotivě hodím další část, na jednu stranu je to špatně, protože, no, nebudu házet fanfikci žádnou. :D Pokud se nestane zázrak a mě zase jednou nenapadne něco, co budu mít chuť napsat česky, což... No, nevím. Uvidíme, co budoucnost přinese. :D

Každopádně vám přeju, ať si tuhle poslední kapitolu pěkně užijete, děkuju vám za to, že jste ji četli, a díky i za případné komentáře. Vážně, hodně to pro mě znamená. :)

Spojení - Kapitola 41

Hergot, to je to tak dlouho od poslední kapitoly? Ehm, no, na tohle se asi nedá říct nic jinýho než 'hups'. a možná taky 'omlouvám se'. Říkám si, že můžete bejt rádi, že tahle fanfikce už příští kapitolou skončí, protože moje pracovní morálka je na tom zjevně fakt mizerně. (Teda, ona je na tom mizerně jen co se týče týhle fanfikce, co se týče mojí momentálně rozpracovaný anglicky psaný, jsem na tom s morálkou líp než bych možná měla bejt.) Ne, já mlčím, mlčím. Prosím, užijte si tuhle kapitolu. Už vás nebudu vyrušovat...

Spojení - Kapitola 40

Tak si říkám, že kdyby se udělovaly medaile za neschopnost, nejspíš bych si ji tímhle zajistila. No jo, já vím, jsem příšerná, ale... Snad mi odpustíte, že jste po tom cliffhangeru museli tak čekat. Ne? Ehm, dobře, tak asi ne...

Spojení - Kapitola 39

Tak jo, vážení, teď už vážně směřujeme do finále. Uznávám, že jsem vás zase nechala čekat trochu víc, než by se slušelo, ano, ale zase si říkám, že to není taková hrlza jako obvykle, ne? =D Být vámi, doufám, že se mi to nepovede s další kapitolou, protože dneska nás čeká docela slušný cliffhanger. No jo, holt jsem potřebovala tu kapitolu rozseknout napůl, aby nebyla neúnosně dlouhá, no... =D

Spojení - Kapitola 38

Čím to, že jakmile mám volno, jsem ještě neschopnější sem přispívat než během semestru? Je to divný, ale je to tak. Navíc bych taky měla něco dělat s tím svým neustálým odkládáním věcí. 'Jo, tu kapitolu hodím, už bych fakt měla... Hm... za chvilku.' No, a tak to jde čtyři dny po sobě. I k tomu, abych sem dala tuhle, jsem se musela prakticky donutit. Stydím se za sebe, bez obav. =D A radši už taky mlčím. V dnešní kapitole se nám to začne už fakt kapku zamotávat...

Spojení - Kapitola 37

Tak nevím, mám vlastně ještě něco říkat? =D No jo, to víte, zkouškový. Minulý týden jsem strávila učením se na zkoušku, kterou jsem v pátek jakože udělala, jen jsem od tý doby mírně mimo a nějak jsem se ještě nedostala k tomu, abych tuhle kapitolu hodila. Ehm... No, s tou příští to snad už bude lepší. Přijde na to, jak moc velký budu mít výčitky svědomí... =D

Spojení - Kapitola 36

Tak jo, teď se za sebe ale už vážně stydím. Nějak se mi zase povedlo přehlídnout, že už je to od poslední kapitoly tejden. Netuším jak, prostě se to stalo. Poslední dobou ale moc nepíšu, tak možná je to tím. Prostě na to psaní nějak nemyslím. Další kapitolu zkusím dodat dřív, ale za nic neručím, radši. =D Každopádně si hezky užijte tuhle, příště už se to začne trochu zvrtávat. Ale ne, že bych vás chtěla děsit... =D

Spojení - Kapitola 35

Hned na začátek bych vám ráda řekla, že jsem vám vděčná za všechny vaše komentáře. Vážně. Jsem ráda, že se vám tahle fanfikce líbí, protože abych se přiznala, jak jsem s ní postupovala, byla jsem čím dál tím nespokojenější. I když, to se mi stává vždycky, když něco píšu. No, skoro vždycky. Takže jsem ráda, když pak něco sklidí úspěch, protože, no... To kolikrát prostě nečekám. Ale asi bych radši měla mlčet a nechat vás užít si kapitolu, co? =D