Spojení - Kapitola 12

Já vím, já vím, já vííím, slíbila jsem tuhle kapitolu během dneška. Hele, zatím ještě je dneska, no ne? Ehm, no, dobře, vážně se vám všem, co na ni čekáte, hrozně moc omlouvám, ale jednoduše mi to přes den nějak... Vypadlo. Pardon, pardon, pardon. Kaju se, sypu si popel na hlavu... A příště se to snad už nestane, dobře? Tak. Teď můžete přikročit ke kapitole. Dneska není zrovna dvakrát optimistická. I když, jak se to vezme...

Okraje mého zorného pole začínají černat. Thor se nade mnou sklání a zjevně se ze své tváře snaží vyhnat výraz absolutního zoufalství a nahradit ho něčím, co mě má povzbudit. Nepomáhá to.
„Řeknu otci, co jsi tu dnes udělal,“ říká.
Celým mým tělem prostupuje zima, jakou jsem ještě nikdy v životě necítil, a rána v mém břiše nesnesitelně bolí.
Pootevřu ústa a pokusím se zavrtět hlavou.
„Neudělal jsem to pro něj.“
A je to pravda.
Zavřu oči. Třesu se zimou, ale pak ten třes přechází, bolest pomíjí, kolem mě je ticho a tma...
...dokud zase neotevřu oči.
Všude kolem zuří písečná bouře. Během okamžiku mi začnou slzet oči. Chci se posadit, ale nemůžu, bolest v břiše je zpátky, a i když je o poznání menší, brání mi se jakkoli víc pohnout. Třesu se, už ne zimou, spíš... vyčerpáním?
A Thor nikde není.
Rozhlížím se, jak jen přes bolest a slzy můžu, ale nevidím ani jeho, ani tu jeho hloupou Midgarďanku.
Zalapám po dechu a písek mi vletí i do úst.
Pryč. Je pryč.
Nemám tušení, co se stalo, nemám tušení, jak je možné, že žiju, když jsem měl být mrtvý, když jsem UMÍRAL. Jsem vyděšený, absolutně vyděšený.
A Thor je pryč. Nechal mě tu ležet v prachu, jako bych nebyl nic, jen...
Zapřu se rukama a slzy, které se mi derou z očí, nejsou reakcí na prach a písek. Pomalu se přiměju posadit.
„T-Thore,“ zašeptám. „Thore!“
Zamumlám to. Řeknu. Zakřičím, zaječím, tak nahlas, že mám pocit, že moje hlasivky už nikdy nebudou fungovat, jen aby mě slyšel, aby se pro mě vrátil, protože já netuším, co mám dělat, jsem naprosto ztracený a POTŘEBUJI svého staršího bratra, potřebuji...

„LOKI!“
Slzami naplněné zelené oči se prudce otevřely.
„C-co-“
„Sláva,“ oddychl si Thor. „Myslel jsem, že tě nevzbudím. Křičel jsi ze spaní mé jméno, byl jsi... vyděšený.“
„Jsi tady,“ zašeptal Loki, když na bratra upřel nevěřícný pohled.
„Samozřejmě, že jsem tady,“ zamračil se Thor. „Kde bych měl být?“
Loki se zhluboka nadechl.
„No, teoreticky ne v mojí ložnici. Prakticky...“
Prudce se posadil a pevně Thora objal, prakticky ho k sobě přimáčkl, takovou silou, že kdyby tak objímal kohokoli jiného než právě blonďatého boha, dotyčný by neměl ani tu nejmenší šanci přežít.
„Loki?“ kousl se Thor do rtu, ale objetí Lokimu oplatil, i když podstatně méně násilným způsobem.
„Mlč. Prosím, mlč,“ vzlykl Loki.
Thor na sobě neměl tričko (když se probudil a uslyšel Lokiho křik, vyrazil z postele jen v kalhotách, ve kterých spal) a teď na holé kůži ucítil Lokiho slzy.
A mlčel.
Dokud se Loki o několik minut později sám pomalu neuklidnil.
Thor ucítil, jak sevření kolem jeho hrudníku povoluje. Zároveň uslyšel pravidelné oddychování, které bylo neklamným znamením toho, že jeho bratr znovu usnul.
Blonďák se pousmál, položil Lokiho zpět na postel a přetáhl přes něj přikrývku, kterou musel Loki někdy v průběhu svého snu odkopnout. Tvář tmavovlasého boha teď byla klidná, i když ještě pořád lesklá slzami.
Thor vstal a vydal se zpět do vlastní ložnice. Její dveře, stejně jako dveře té Lokiho, ale nechal pootevřené.

Ráno o tom nemluvili. Thor se neptal, o čem se Lokimu zdálo, a Loki mu za to byl natolik vděčný, že se zase nechal odtáhnout na snídani do společné kuchyně.
I když zrovna na to měl možná jistý vliv i fakt, že po tom snu si Loki zkrátka chtěl být jistý tím, že Thor je... přítomen. Že Loki neleží sám na vyprahlé půdě Svartalfheimu, že je skutečně v Avengers Tower a Thor taky.
Lokiho už dlouho žádný sen tak neovlivnil. A tenhle, i když se mu rozhodně nezdál poprvé,  byl na něj v současné situaci moc.
Když se kolem jedenácté probudil Tony a Loki zase cítil jeho hyperaktivní mysl, byla to vlastně úleva. Výjimečně. A jen dočasně.
Dokud se majitel hyperaktivní mysli nedostavil na společné podlaží a neušklíbl se, když uviděl, jak Loki s Thorem sedí na gauči a dohadují se o televizní ovladač. A dokud nezměnil svůj původní směr a místo do kuchyně nevyrazil přímo k tomu gauči.
Když si Tony sedal těsně vedle Lokiho (za což mohlo to zatracené kouzlo lásky, jak jinak), jasně cítil, že se to tmavovlasému bohu nelíbí.
„Nazdárek,“ řekl Tony. „Mám otázku ohledně toho spojení.“
„Ano?“ zeptal se odevzdaně Loki, zatímco ovladač ukořistil Thor.
„Je možný, že kvůli němu... vidím tvoje sny? Respektive... noční můry?“
Loki vytřeštil oči.
„Prosím?“
„No, v noci jsem měl... Sen. Hodně ošklivej sen. A když jsem se probudil, tak jsem jasně cejtil, že jsi naprosto zničenej a vyděšenej, takže předpokládám, že... No, že to byl tvůj sen, protože MŮJ určitě bejt neměl.“
Loki se ohlédl na Thora, který byl naštěstí buď tak pohlcený televizí, že je nevnímal, nebo ten rozhovor schválně ignoroval. Když se pak mladší z bohů otočil zpátky na Tonyho, měl pozvednuté obočí. Tony kývl.
„Starku...“ zamumlal Loki.
„V pohodě,“ usmál se Tony. „Nemysli na to. Noční můry jsou svině. Hlavně když jsou to vzpomínky na špatný věci.“
„Proč myslíš, že-“
„Protože jinak by tě to tak příšerně nevyděsilo.“
Loki zavřel oči a zhluboka se nadechl. Na pohled to vypadalo dost podobně jako momenty, kdy se snažil ovládnout vztek, ale přes jejich spojení Tony cítil... vděčnost?
„Už jsem v pořádku, Starku. Vím, že to byl jen sen, bez obav.“
„Jasně,“ kývl Tony, poplácal Lokiho po stehně a vstal z gauče. „Mimochodem, kdyby tě tvůj bratříček snad začal štvát, až se zas budeš pokoušet vymyslet, jak mě zbavit toho stupidního kouzla, klidně se i s těma svejma knížkama přesuň ke mně do dílny. Slibuju, že budu mlčet a najdu nějakou hudbu, která tě nebude rušit. Teda, pokud TY nebudeš urážet moji technologii. Jestli budeš, vezmi na vědomí, že zahájím válku pomocí Black Sabbath.“
„Samozřejmě,“ ušklíbl se Loki.
Pak obrátil svou pozornost k televizi, na které momentálně běžela repríza nějakého kriminálního seriálu.
O pět minut později Loki Thorovi oznámil, kdo je vrah.