Jsem strašně líná

Je to můj problém snad odjakživa. Jsem prostě taková. Nerada se namáhám, povinnosti mám tendenci odkládat na neurčito (i když si to objektivně vzato nemůžu dovolit), vždycky jsem nesnášela fyzickou aktivitu... Hodně se to změnilo, když jsem začala s Jillian, ale flákání se mám pořád tak nějak v krvi.

Třeba tenhle článek píšu v době, kdy bych měla číst Jeptišku, kdy jsem chtěla vylosovat a napsat pohledy na Postcrossing, měla bych se kouknout na ortoepii a šiklo by se mi i něco málo napsat. Ehm.

Poslední dobou mám čím dál tím větší tendence lenošit, a není to jen únavou ze školy. Je to prostě tím, že jsem přestala cvičit. Proč? Protože na to jednoduše nemám čas. Teda, minimálně tři dny v týdnu nemám, a čtvrtej jen tehdy, když se někdy budu schopná donutit cvičit po návratu ze školy, což je v jedenáct dopoledne. Zatím jsem s tím vždycky měla zásadní problémy.

Ani víkendy nejsou tak jistý, jelikož potřebuju cvičit dole, kde mám televizi a nepropadne se pode mnou podlaha. A když v obýváku někdo je, je to co? Ano, problém. Tenhle víkend jsem sice měla kliku, ale to nic nemění na tom, že jedinej den, kdy vážně zaručeně můžu cvičit, je pátek. Super, no.

A já jsem líná. Hrozně líná. Tak líná, že málem ani v ten pátek se nedonutím jít, a když, stojí mě to spoustu přemlouvání. Tenhle týden jsem se musela takhle přesvědčovat hned tři dny. Pátek, sobota, neděle. Ani jeden den se mi zoufale nechtělo. A jakkoliv jsem po tom cvičení měla fajn pocit (i když jsem se v pátek klepala jak ratlík a dneska se přes bolest svalů málem nepohnu), to přesvědčování sama sebe mi to dost kazí.

Kde jsou ty časy, kdy jsem se na cvičení těšila? Kdy jsem litovala dní, kdy jsem cvičit nemohla? Kdy jsem necvičila z nějaký povinnosti, ale prostě kvůli tomu, jak moc mě to bavilo? V háji jsou, ano. Zlenivěla jsem. A teď se budu muset rvát o to, abych ten pocit zase získala. Abych se zajela, zvykla si, zase začala milovat tu bolest a tu zadejchanost...

Štve mě to, ano. Hrozně mě to štve. Hlavně proto, jak hrozně těžký bude tu lásku zase získat s tím, jak málo reálně můžu cvičit. Ach jo...

No nic. Jdu na tu Jeptišku. Fakt docela nestíhám...