Já vím, já vím, už zase fanfikce. Slibuju, že příští článek bude něco jinýho. Ehm, snad. Ještě uvidíme. Pokusím se, aby příští článek byl něco jinýho. (I když chápu, že jsou tu lidi, kterým by asi nevadilo, kdybych tu fanfikci házela denně, co?) Jo, a slibuju, že šnekoidní rozjezd už pomalilinku končí. To jen kdyby vás to snad už chtělo štvát... =D
pondělí 29. prosince 2014
úterý 23. prosince 2014
Spojení - Kapitola 3
Tak co? Je tu někdo, kdo už netrpělivě čeká na další kapitolu téhle fanfikce? Upřímně doufám, že ano. Nebo že se někdo třeba aspoň maličko těší. Ano, uznávám, ten rozjezd je kapku pomalejší, ale, no... Ono se to rozeběhne. Časem. Trpělivost, vážně. =D Nicméně si ale říkám, že tahle kapitola vás možná i trochu pobaví. A rozhodně vám pár věcí vysvětlí. Tedy, snad...
středa 17. prosince 2014
Spojení - Kapitola 2
Musím přiznat, že mě překvapilo, skoro až šokovalo, že první kapitola si získala hned tři komentáře. No jo, jsem skromná, upřímně jsem čekala možná tak jeden. =D Jsem moc ráda, že tahle fanfikce aspoň někoho zaujala, a doufám, že i pokračování se vám bude líbit. A slibuju, že se pokusím updatovat aspoň trochu pravidelně... =D
neděle 14. prosince 2014
Hudba mého srdce #12
Projekt pocházející od Ells.
Protože v pátek a v sobotu jsem byla na koncertě Freedom Call. Dva koncerty, dva dny po sobě, stejná kapela. Ano, přesně tak. Nebyl to můj nápad, ale kámošky, co je naprosto miluje. Ta toužila na ně jet dvakrát. Považovala jsem to za pěkně pitomej nápad, ale jela jsem s ní. Teď to považuju za absolutně geniální nápad. A mám novou kapelu na seznam těch oblíbených. A taky podpisy všech členů skupiny. A objetí od Chrise Baye. A to jsem mu jen řekla, že byli skvělí, a on se na mě hned vrhnul. (Na druhou stranu, co jsem tak sledovala, on se vrhá na kdejakou holku v dosahu. Což neznamená, že to objetí nebylo příjemný. Bylo. Je to sympaťák.) =D
úterý 9. prosince 2014
Spojení - Kapitola 1
No, tak jsem tady s tou nedávno slibovanou kapitolovou FrostIron fanfikcí. Sice je mi jasný, že tolik lidí o to zase stát nebude, ale vím, že aspoň někdo to ocení, a pro ty to ostatně píšu. A taky pro sebe, no, protože kdybych tenhle námět nehodila do počítače, sám by mi z hlavy nikdy neodešel. A prostě mě baví dávat dohromady Tonyho s Lokim. Zastřelte mě. =D Teda, měla bych podotknout, že to rozhodně není FrostIron už od začátku. Naopak si nějakou chvíli počkáte. Ale slibuju, že se dočkáte. Můj OTP je prostě můj OTP. =D
Jen doufám, že vás to do tý doby nepřestane bavit. No, uvidíme. Chtěl by někdo první kapitolu? Jo, jasně, já vím. Proto tu jsme... =D
úterý 2. prosince 2014
Kdyby mě někdo hledal...
... tak mě najde ve cvokárně.
Teda, zatím ne. Ale jestli tam neskončím na konci těhle následujících dvou týdnů, bude to zázrak. Musím dát dohromady asi miliardu referátů, seminárek a dalšího. Musím přečíst jednu šestisetstránkovou knížku, ideálně do příštího týdne. Musím dát dokupy anotaci, název a projekt k bakalářce. (O CHRISTOPHERU ISHERWOODOVI!) Musím se pokusit nezbláznit.
Taky mě příští víkend čekají hned dva koncerty, pěkně den po sobě. Freedom Call. Nebyl to můj náápad, podotýkám. Nicméně to znamená zabitej naprosto celej víkend, a TO pro změnu znamená, že musím všechno udělat už tenhle víkend. A někdy to chce ještě upíct cukroví, protože Vánoce jsou za rohem.
Kdybych se do dvou týdnů neozvala, zkuste se nenápadně poptat na psychiatrickým oddělení hradecký nemocnice, jestli tam nemaj někoho, kdo blábolí o literatuře.
Ale možná, MOŽNÁ sem narvu jednu FrostIron kapitolovou fanfikci, protože se mi ty kapitoly už nějak podezřele moc hromadí... =D
neděle 23. listopadu 2014
Sedm důvodů...
Protože tahle fanfikce mi v počítači leží už dýl, než by bylo záhodno, takže bych ji sem konečně měla hodit. Mimochodem, ano, tohle je ten one-shot, co jsem vám vlastně nedávno slibovala, respektive jsem sem ptala, jestli by o něj byl zájem. Sice riskuju, že zájem nebude, ale... Já už ho vážně chci dostat z počítače, protože se mi fakt svým způsobem líbí. A slibuju, že příště už zase bude normální článek. Ehm, možná. Tedy spíš... snad... =D
P.S. Zmínila jsem se, že je to FrostIron? Já jinej pairing prostě neumím... =D
úterý 18. listopadu 2014
Přišel jsem se omluvit
Tak jo, říkám to rovnou, tohle je FrostIron one-shot. Ehm, ne, není to ten, co jsem vám ho tu nedávno nabízela. Tenhle konkrétní vznikl na základě obrázku, co jsem včera potkala na tumblru, co mě naprosto dostal a co se okamžitě a automaticky stal mojí novou tapetou na ploše. Takže, ehm... Jo. Prostě jsem na to MUSELA něco napsat, rozumíte mi? =D Je to krátký, bez zápletky... Ale nemohla jsem si pomoct.
Obrázek pochází od skvělé rngrn a jeho originál najdete ZDE. (A najdete tam i další FrostIron díla, pokud jste ujetí stejným směrem jako já...) =D
neděle 16. listopadu 2014
Hudba mého srdce #11
Projekt pocházející od Ells.
Už se vám někdy stalo, že se vám nějaká písnička vetřela do hlavy po prvním poslechu a ať jste se snažili sebevíc, prostě odmítla odejít? Že jste měli potřebu poslouchat ji pořád dokola, dokud z ní naprosto nezblbnete, a zpívat si ji asi tak... pořád? Mně se to stalo včera.
Zastřete mě, prosím. Nebo mi aspoň nasaďte svěrací kazajku.
Hey Missy, song od fanoušků Doctora Who, předělávka písničky 'Hey Mickey' založená na kratičkém úryvku, co si přímo v seriálu zpívala sama Missy. Chytlavá až k zbláznění. Takže pokud si nechcete pár dní zpívat "don't break his hearts, Missy', radši si to ani nepouštějte. Pro mě je pozdě, ale vy máte ještě naději...
(Poznámka pro Whoviany, pokud jste neviděli poslední dva díly osmé řady, tak si to nepouštějte taky, protože přirozeně... SPOILERS.) =D
úterý 11. listopadu 2014
Probuďte mě na konci semestru...
Nic nestíhám. Hlavně ne povinnou četbu. Na nic nemám myšlenky. Hlavně ne na předměty, co nikdy nevyužiju, a na psaní na blog. Nic mě nebaví, nic se mi nechce.
A jako mírný bonus mi to dneska ani nemyslí. Fakt. V hlavě mám totální prázdno, jako by mi někdo vygumoval mozek. Nebo vyzkratoval. Nebo prostě a jednoduše zmáčknul delete.
Ehm... Delete... Delete...
Ne, dobře, tam nebudeme odbíhat.
Pokusila jsem se najít si zábavnou četbu aspoň na seminář Gender a literatura. Čekala jsem, že u Padesáti odstínů se pobavím aspoň trochu. Ale zatím to ve mně probouzí spíš zoufalství.
"I don't make love. I fuck... hard."
A jako bonus mě fakt příšerně bolí hlava. Takže prosím, omluvte tento výkřik do tmy.
Jen tak mezi řečí, stál by tu někdo o FrostIron one-shot?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)