Nic nestíhám. Hlavně ne povinnou četbu. Na nic nemám myšlenky. Hlavně ne na předměty, co nikdy nevyužiju, a na psaní na blog. Nic mě nebaví, nic se mi nechce.
A jako mírný bonus mi to dneska ani nemyslí. Fakt. V hlavě mám totální prázdno, jako by mi někdo vygumoval mozek. Nebo vyzkratoval. Nebo prostě a jednoduše zmáčknul delete.
Ehm... Delete... Delete...
Ne, dobře, tam nebudeme odbíhat.
Pokusila jsem se najít si zábavnou četbu aspoň na seminář Gender a literatura. Čekala jsem, že u Padesáti odstínů se pobavím aspoň trochu. Ale zatím to ve mně probouzí spíš zoufalství.
"I don't make love. I fuck... hard."
A jako bonus mě fakt příšerně bolí hlava. Takže prosím, omluvte tento výkřik do tmy.
Jen tak mezi řečí, stál by tu někdo o FrostIron one-shot?
Ten gif je prostě geniální. :D
OdpovědětVymazatTaky mám teď tyhle stavy, už ani číst nestíhám, přijdu domů, usnu, probudím se večer, učím se, umeju se, usnu a další den zas. O_O
A hlavně dokonale vystihuje situaci... =D No, a vidím, že v tom všem nejsem sama, ale já si na to čtení musím udělat čas. Spoustu času. =/ Pěkně mi to už leze na mozek...
VymazatJá bych prej o Tonyho s Lokim i stála... říká ten vedle.
OdpovědětVymazatJo? Tak jo, no... =D
VymazatPadesát odstínů tě ze zoufalství rozhodně nemůže dostat. U mne prvních (a posledních) cca 100 stránek navodilo totální depresi. Depresi z toho, jak se nebetyčná kravina může stát bestsellerem.
OdpovědětVymazatTak já myslela, že se pobavím nad tím, jaká je to trága, ale ono je to tak hrozný, že to ani vtipný není... =D
Vymazat