Spojení - Kapitola 1

No, tak jsem tady s tou nedávno slibovanou kapitolovou FrostIron fanfikcí. Sice je mi jasný, že tolik lidí o to zase stát nebude, ale vím, že aspoň někdo to ocení, a pro ty to ostatně píšu. A taky pro sebe, no, protože kdybych tenhle námět nehodila do počítače, sám by mi z hlavy nikdy neodešel. A prostě mě baví dávat dohromady Tonyho s Lokim. Zastřelte mě. =D Teda, měla bych podotknout, že to rozhodně není FrostIron už od začátku. Naopak si nějakou chvíli počkáte. Ale slibuju, že se dočkáte. Můj OTP je prostě můj OTP. =D

Jen doufám, že vás to do tý doby nepřestane bavit. No, uvidíme. Chtěl by někdo první kapitolu? Jo, jasně, já vím. Proto tu jsme... =D

Loki se ani nezachvěl, když ucítil něco, co by dokázal popsat jen jako určité narušení energie, a to přímo uprostřed svého obývacího pokoje. Vzápětí se k jeho nosu donesla slabá vůně růží.
Bůh vzdychl a zvedl oči od mobilního telefonu.
„Amoro,“ kývl. „Lorelei.“
Stály před ním dvě ženy v ásgardských šatech, jedna blond, druhá rudovlasá.
„Loki,“ usmála se blondýnka, Amora. „Doufám, že se nezlobíš, že jsme tě tak... přepadly.“
„Nedá se říct, že bych zrovna skákal radostí. Víte, právě se snažím dostat přes zvlášť zapeklitou úroveň Angry Birds.“
Obě ženy se na sebe zmateně zadívaly.
„Já říkala, že ho Midgard moc ovlivňuje,“ zašeptala Lorelei, když Loki zaměřil pozornost zpátky na telefon.
„Ujišťuji vás, že mě rozhodně vůbec NIC neovlivňuje. Zastřelte mě za to, že si krátím nudné odpoledne. Zatraceně, dobře, vzdávám se,“ zavrčel a odložil telefon. „Čemu vděčím za vaši návštěvu? Musí jít o něco vážného, to, abyste se vy dvě spojily, je přímo neslýchané.“
„Dovol, Loki?“ pozvedla Amora obočí. „Zapomínáš, že jsme sestry?“
„A Thor je TEORETICKY můj bratr, ale k vylepšení našich vztahů to nijak nepřispívá,“ pokrčil Loki rameny. Pak se zarazil a po chvilce zamyšlení kývl. „Thor. Samozřejmě. Jde o Thora, mám pravdu?“
„Tvá inteligence mi skutečně imponuje, Loki,“ usmála se Amora.
„Ale ne tak, jako svaly a kouzelné kladivo toho blonďatého osla. Bez obav, jsem na to zvyklý. Co po mně chceš, Amoro?“
„Já jsem tu taky,“ ozvala se rudovláska.
„Ano, ale nejsi podstatná, drahoušku, omlouvám se,“ zavrtěl Loki hlavou. „Ať se snažíte o cokoliv, tvoje milovaná sestřička stejně nakonec vyhraje. Ať jste se DOHODLY na čemkoliv, zradí tě. Je starší, zkušenější, schopnější, zkrátka všeobecně lepší. Když si na to zvykneš včas, bude to snazší. No, dobře, to je lež, snazší to nikdy nebude, ale dokážeš to líp ignorovat.“
„Loki!“ okřikla ho Amora. „Přestaň!“
„Jaký je váš plán?“ přeletěl Loki pohledem z jedné na druhou. „A co chcete po mně?“
„Je to jednoduché. Víš, musíš si uvědomit, že se Thora snažím získat už velice dlouho,“ konstatovala Amora.
„Ale nepovídej,“ ušklíbl se Loki. „Já bych si nevšimnul. Ale mimochodem, myslím, že Lorelei by mohla říct totéž. Pokud já vím, vy dvě jste o Thora vždy tak nějak... soupeřily.“
„To pořád,“ řekla Lorelei.
„A o to jde,“ dodala Amora. „Dohodly jsme se. Dáme Thorovi šanci, aby se rozhodl pro jednu z nás. A jeho rozhodnutí budeme respektovat.“
„Ale samozřejmě, že ani jedna nehodláte hrát čistě, že? Vsadím se, že obě si už chystáte svá nejlepší kouzla lásky. No, to je váš problém. Ale co s tím mám společného JÁ? Mám dělat nezávislou porotu ve vaší soutěží? Protože se obávám, že nedokážu být nezaujatý. Po těch příjemných večerech, během kterých jsme se s Lorelei navzájem utěšovali, když nás naši starší sourozenci zastínili...“
„Nebuď směšný. Potřebujeme jen, abys nám pomohl dostat se k Thorovi.“
„Kdybych měl spočítat, kolikrát jsem tuhle větu v životě slyšel... Jak přesně?“
„Musíme ho dostat pryč z té zatracené Avengers Tower. Někam, kde ho nedostihne Mjölnir. Ale je samozřejmé, že my ho nikam neodlákáme. Ty, na druhou stranu, bys mohl mít šanci. Slyšela jsem, že vaše vztahy se pomalu lepší.“
„Pochybuji, že mi Thor věří natolik, aby se mnou někam šel neozbrojený,“ zašklebil se Loki. „Ne, že bych ho vůbec hodlal někam lákat. Vážně, tohle byl váš plán? Vidím, že strategie vám moc neříká.“
„Doufaly jsme, že s detaily nám pomůžeš ty, Loki,“ odkašlala si Amora. „Ostatně, nikdo nezná Thora lépe než ty.“
„Tím se mi snažíš lichotit?“ pozvedl Loki obočí. „Má odpověď je ne. Nepomůžu vám.“
„Hádám, že tohle je ten moment, kdy začneme mluvit o tom, co bys z toho všeho mohl mít ty,“ usmála se Amora.
„Ne. Není. Žádný takový moment nenastane,“ zavrtěl Loki hlavou. „Nepomůžu vám uvěznit mého bratra a... nutit ho, aby si vybral mezi vámi dvěma. To je moc zvrácené i na mě. Nemluvě o tom, že... Vážně, Amoro, znám tě. Jakmile by tě omrzel, šla bys svádět někoho jiného. A pak bys ho předhodila svojí sestře. Odložené hračky se mají dávat těm méně šťastným, že? Tohle mu uděláte jen přes mou mrtvolu.“
„Dej si pozor, Loki, někdo by mohl nabýt dojmu, že ti na něm snad ZÁLEŽÍ.“
Loki pokrčil rameny a zase zvedl svůj telefon.
„Vypadněte. Obě. A na ten plán rovnou zapomeňte. Protože nejen, že vám nepomůžu, já vám ZABRÁNÍM v tom, abyste ho uskutečnily.“
Lorelei vytřeštila oči, ale Amora se ještě pořád usmívala.
„No, v tom případě... Doufala jsem, že k tomu nedojde,“ řekla blondýnka. „Ale obávám se, že budu muset já zabránit tobě v tom, aby ses mi motal do mých plánů.“
„Do tvých nepromyšlených plánů,“ zašklebil se Loki. „A vážně, to mi říkáš, že se mě chceš zbavit? Protože jestli ano, rád bych tě upozornil, že v případném souboji nemáš šanci. A než se zeptáš, ne, nemám ani ten nejmenší problém ublížit ženě, pokud mi dotyčná žena jde po krku.“
„Zbavit se tě? Ne, Loki, mám poněkud... sofistikovanější metody. Nechci tvoji smrt. Chci ti dát šanci změnit názor.“
„Hlavně na mě neplýtvej kouzly lásky. Obranu proti nim si vytvořím preventivně pokaždé, když tě vidím. Hm, to jsem ti možná neměl říkat...“
„Řekni mi, Loki,“ prohrábla si Amora prsty vlasy, „slyšel jsi někdy o duševním spojení?“
„Slyšel jsem o něm tolik, abych věděl, že taková věc je v současnosti velmi vzácná a že už skoro nikdo neví, jak ho vyvolat. Takže to na mě nezkoušej.“
„Skoro nikdo,“ přikývla Amora. „Co když ti řeknu, že jsem našla někoho, kdo to umí, a on mě to naučil?“
„Tak ti řeknu, že to, že zrůda jako já bude někde mít svou DUŠEVNÍ druhou polovinu, je absolutně nulová.“
„To by sis rád myslel, že?“ zasmála se Amora. „Ne. Je mi líto. Shodou okolností totiž vím, že tvoje druhá polovina žije na Midgardu. Právě teď. Nepřijde ti to zábavné? Urozený a namyšlený Loki... A jeho duše se rozhodla spojit s nějakým hloupým smrtelníkem?“
„Jsi blázen, Amoro. Tohle... Tohle není možné.“
„Vím to od samotného Odina, kterému to před dlouhými lety prozradily Norny. Ach, ano. To je další tajemství, které před tebou tvůj, ehm... otec skrýval. Že nejsi dost dobrý pro nikoho krom smrtelníka. Chtěla jsem to také držet v tajnosti. Rozhodně jsem to neplánovala použít proti tobě. Kouzlo pro spojení duší jsem se naučila jen jako... pojistku pro případ, že bys se mnou někdy nechtěl spolupracovat. A ty, bohužel...“
„Blafuješ, Amoro,“ zavrtěl Loki prudce hlavou. „Tohle není možné. Jak by ses to od Odina dozvěděla? Tohle... Ne, tomuhle nevěřím.“
„Brzy se přesvědčíš o tom, že mluvím pravdu,“ přimhouřila oči. „Mimochodem, krom toho, že je to Midgarďan, je to i muž. I když mám dojem, že to zrovna tobě nijak nevadí. Jemu by možná mohlo. Upřímně, netuším, kdo to je, JMÉNO mi Odin neprozradil.“
„Blafuješ,“ zopakoval Loki a prudce se zvedl z gauče. „NENÍ MOŽNÉ, abys-“
„Myslím, že by bylo lepší, kdyby ses posadil. Obávám se, že tohle nejspíš... Nebude dvakrát příjemné.“
Pak Amora vzala Lorelei za rameno a obě zmizely. Loki beze slova zíral na místo, kde ještě před okamžikem stály, a snažil se sám sebe přesvědčit o tom, že tohle je všechno, že Amora si s ním jen pohrává, že ve skutečnosti nenašla jeho duševní dvojče, že...
Ale potom ucítil náhlou závrať. Všechny obranné štíty, které si po mnoha špatných zkušenostech vybudoval kolem své mysli, náhle spadly. Loki dosedl, nebo spíš dopadl na gauč a dlaněmi si sevřel hlavu. Prudce dýchal a cítil, jako by se k němu natahovalo cizí vědomí, jako by se snažilo proplést s tím jeho...
„Ach, a mimochodem,“ uslyšel náhle Amořin hlas. „Přidala jsem k tomu kouzlu ještě takový malý dárek. Až přijdeš na to, o co jde, budeš VELMI překvapený...“
Lokimu se zatmívalo před očima.
Amora měla pravdu. To kouzlo fungovalo. To zatracené kouzlo fungovalo.
A jestli mělo takový efekt na něj, prakticky nesmrtelného a velmi odolného poloboha... Loki si ani nechtěl představovat, co musí prožívat ten Midgarďan, ke kterému ho Amora právě připoutala.

O několik kilometrů dál, ve společenské místnosti Avengers Tower, se Tony Stark náhle sesul k zemi.