neděle 3. května 2015

Spojení - Kapitola 33

Zdravíčko, lidi? Jak se vede? Já naprosto popírám, že bych tiše šílela. Já totiž vůbec nešílím tiše, ale velmi, velmi hlasitě. Poslední dobou vážně nevím, kde mi hlava stojí. Doufám, že pořád na krku, ale krk bych za to nedala. To, že se na Age of Ultron dostanu do kina nejdřív příští pátek, až už na internetu OMYLEM narazím na všechny důležitý spoilery, mi zrovna nepřidává. Ale zas na druhou stranu, možná jen lepší, momentálně jsem totiž stejně tak vystreslá, že bych si ten film vůbec neužila...
Ale chápu, to tu nikoho nezajímá. Tak já se jdu vrátit ke svojí prezentaci o umělecké výstavě (čert vem, že absolutně nerozumím umění) a vy se vrhněte na kapitolu. Dneska se nám to malinko zvrhne...



Byl už dávno jasný den, když se Tony Stark probíral k vědomí. Tedy, aspoň odhadoval, že je jasný den, podle míry světla pronikající skrze jeho zavřená víčka. Zívl, protáhl se, překulil se levý bok a pomalu otevřel oči, aniž by třeba jen předpokládal, že vede sebe najde Lokiho.
Ale k jeho velkému údivu se bůh v posteli nacházel. Pravda, nacházel se na přikrývce, kompletně oblečený, s tabletem v ruce a stoprocentně vzhůru, ale nacházel se.
„Hm... Dobrý ráno, Sněhurko,“ zamumlal Tony.
„Dobré odpoledne, drahý Anthony,“ ušklíbl se Loki. „Než se zeptáš, jsem vzhůru už zhruba pět hodin. Nenech se rušit, klidně si ještě pospi.“
„Jsi zlej. Zraňuješ mě,“ konstatoval Tony a znovu široce zívl.
„Ne. Nezraňuji.“
„Cítím se zraněný!“
„Ne. Necítíš,“ zavrtěl Loki hlavou. „Pokud tedy nemluvíš o tom kousanci na rameni, co jsem ti způsobil večer, protože v tom případě jsem ochoten jistou míru zraňování připustit.“
Tony se zamyšleně dotkl zmíněného místa, do kterého, jak si teď uvědomoval, se Loki během jejich milování (což bylo poněkud eufemistické označení, jistě) velmi bolestivě zakousl. Ale proč mu to nedošlo dřív?
„Hm... Hele, neléčil jsi mi to pak náhodou?“ zamračil se. „Protože to tak nějak nebolí, jak by mělo.“
„Ne. Ne, nevím o tom,“ zavrtěl Loki hlavou a srazil obočí. „I když... Možná mimoděk. Možná. Nevím.“
„No, nevadí. Možná je to ještě následek nějakýho jinýho léčení. Za ty tři dny v dílně jsi na mě použil tolik drobnejch léčivejch kouzel, že jsem už možná nesmrtelnej. Nebo aspoň jako ty,“ zaculil se Tony a posunul se k němu blíž. „A co tu vůbec děláš?“
„Ležím v tvé posteli a hraji si hru?“ kývl Loki směrem k tabletu ve svých rukou. „Nudil jsem se a na gauči jsem se necítil pohodlně. Tady se leží lépe. Máš skvělou matraci.“
„Ach, díky. Od tebe pochvala potěší.“ Tony si opřel hlavu o Lokiho rameno a jeho levá ruka se tak nějak sama od sebe ovinula kolem bohova pasu. „Mimochodem, není to můj tablet?“
„Možná? Na mou obhajobu, mám ho jen proto, že můj vlastní StarkPad mi zatím stále jen slibuješ, ale ještě jsi mi žádný nevěnoval.“
„Připomněl ses?“
„Opakovaně,“ ušklíbl se Loki.
„Fajn. Tak pokud ti nevadí, že je v designu Iron Mana, klidně si nech tenhle. Nemám v něm žádný intimní informace.“
„Vůbec mi nevadí, že je v designu Iron Mana,“ usmál se Loki. „Právě naopak. Děkuji, Anthony.“
„Ale bude tě to stát pusu,“ zvedl Tony hlavu a našpulil rty.
Loki protočil panenky, ale sklonil se a vynálezce velmi důkladně políbil. Když se odtáhl, znechuceně nakrčil nos.
„Příště, Starku, tě budu líbat už jen poté, co si vyčistíš zuby. Tvůj ranní dech je odporný.“
„Za prvé, kecáš, kdyby to byla taková hrůza, nestrkal bys mi jazyk do pusy,“ frkl Tony. „Za druhé, skvělej způsob, jak zabít romantiku, kotě.“
„Mezi námi dvěma žádná romantika není. Tohle je... Přátelství s výhodami.“
„Já vím. Taky si jen dělám srandu, Loki,“ protočil panenky tentokrát Tony, než položil hlavu zpátky na Lokiho rameno, tvrdé, ale svým zvláštním způsobem skoro pohodlné. „Co vůbec hraješ?“

Bylo pět hodin odpoledne. Nezbývalo už mnoho času do chvíle, kdy Jarvis slíbil vyvětrat a odemknout Tonyho dílnu. Vynálezce se nechal přesvědčit k tomu, aby šel svou nedočkavost poněkud zkrotit dolů do tělocvičny. (Na tomto přesvědčování se z velké části podílel i Loki, napůl proto, že ho už přivádělo k šílenství Tonyho neustálé vyptávání se, kdy bude konečně moct zpátky do vlastní dílny, a napůl proto, že se hodlal konečně zase jednou ponořit do studia textů týkajících se jejich spojení.)
V pět hodin odpoledne Loki tudíž seděl na zemi v Thorově obývacím pokoji (k velké radosti boha hromu) a usilovně listoval spisy. Jeho oči kmitaly po stránkách rychlostí blesku. Nevzhlédl, když nad ním stanul Thor.
„Hledáš něco konkrétního, bratře?“ zeptal se blonďatý bůh.
„Doufám, že ne. Usilovně doufám, že ne,“ zamumlal Loki a střelil pohledem vzhůru přesně na tak dlouho, aby spatřil, že mu Thor podává plechovku piva. S povzdechem ji přijal.
„Něco vážného?“ zamračil se Thor. „Komplikace?“
„Jestli se nepletu, tak ano. A ani si to neumíš představit.“
Otevřel plechovku a zhluboka se napil. Thor se ani nepohnul.
„Chceš mi k tomu říct víc?“
„Ne, bratře. Nechci,“ zavrtěl Loki hlavou a zabořil pohled zpět do textu. „Ne dokud si nebudu jistý. Ne dokud... Ach, ZATRACENĚ.“
Třeštil oči do knihy. A zničehonic ucítil absolutní šok, který nebyl jeho.
Zbytek plechovky do sebe otočil na jeden zátah.
„Loki?“ oslovil ho opatrně Thor.
„Máme v baru tvrdší alkohol?“ zeptal se Loki, když se rozsvítil displej nad výtahovými dveřmi. „V nejbližší chvíli ho budeme potřebovat. A taky to, abys odešel.“

„Zlomil jsem mu nos. ZLOMIL JSEM NOS KAPITÁNA AMERIKY! JAK jsem mohl zlomit nos KAPITÁNA AMERIKY?!“ zakňučel Tony a napil se přímo z lahve vodky.
„Anthony. Uklidni se,“ vzdychl Loki.
„Nemůžu se uklidnit. Řekni mi, co se děje. HNED! Nesnaž se ani předstírat, že to nevíš, VÍŠ TO!“
„Ano,“ kývl Loki. „Ale měl by ses možná ještě párkrát napít, než to uslyšíš.“
„Loki, jestli se ještě párkrát napiju, budu v bezvědomí. V bezvědomí to neuslyším.“
„Nebudeš v bezvědomí. Teď pro tebe nebude tak snadné se opít.“
Tony zamrkal.
„Prosím? A to myslíš JAK?“
„Tak, jak to říkám,“ zavřel Loki oči. „Ach, Anthony... Když jsem odpoledne viděl to podivně zhojené kousnutí, pojal jsem jisté podezření. Hledal jsem... A našel.“
„Co jsi našel?“ polkl Tony.
„Spojení mezi smrtelníkem a Ásgarďanem je komplikovaná věc,“ řekl Loki. „Náš život je mnohonásobně delší než ten váš. Nebyl by důvod kvůli těm několika málo letům navazovat pouto, nemám pravdu? Jenže tak to nefunguje. Magie spojení... kompenzuje rozdíly. Jak se pouto ustaluje, postupně dává smrtelníkovi sílu... sílu jeho duševního protějšku. Tělesné vlastnosti. A jeho délku života.“
Tony zvedl lahev a vypil z ní dobrou polovinu.
„Zlomil jsem Kapitánův nos, protože získávám tvoji sílu,“ zachraptěl pak. „To kousnutí se tak neuzdravilo tvojí magií, ale tím, že moje tělo se bude za chvíli léčit tak rychle jako tvoje.“
„Ano, Anthony.“
„A budu žít tak dlouho jako ty. Mám zkurvenej život Ásgarďana.“
„Bohužel.“
„Jak? Ty NEJSI Ásgarďan.“
„Jsem proměněný v Ásgarďana. A když na to přijde, mezi Ásgarďany a ledovými obry není v otázce délky života zase takový rozdíl. Pokud jde o sílu, jsem menší, takže logicky i slabší. Ty se nemusíš obávat, že bys změnil formu. Máš jen VLASTNOSTI mojí... rasy. Nestaneš se jedním z nich.“
„Ale budu mít ten zasraně dlouhej život a sílu, ano? ANO?“
„Ano.“
Tony si zajel prsty levé ruky do krátkých vlasů a několikrát se zhluboka nadechl. Přesto vzápětí lahev přeletěla místnost a roztříštila se o blízkou stěnu.
„Tak a už toho mám právě PO KRK!“ vykřikl miliardář. „Byl jsem ochotnej smířit se se vším! To, že jsi moje duševní dvojče, ty, masovej vrah a magor. Že se budeš motat kolem, ať chci, nebo nechci. Že ucejtím každou tvoji emoci a ty ucejtíš moje. Smířil jsem se i s tím zasraným kouzlem lásky, který je NAŠTĚSTÍ pryč. Smířil jsem se s tím, že spolu spíme v jedný posteli, protože jen tak nesdílíme noční můry. Ale tohle ne. Tohle je kurva MOC!“
„Já vím. Já vím, Anthony,“ zašeptal Loki.
„Chci to zrušit. Chci to vrátit. Nestojím o to, abych žil tak dlouho jako ty, rozumíš? Nestojím o to, muset ten život prožít div ne VEDLE tebe! Takže přijď na to, jak mě změnit zpátky a jak to ZKURVENÝ spojení zase pěkně rozvázat. A čím dřív, tím líp!“
„Snažím se. Přísahám, že se snažím.“
„Tak se laskavě snaž víc!“
Tony se otočil a vyrazil k výtahu.

5 komentářů:

  1. Tak to se nám to dost dobře vyvíjí . Chudák Tony ten musel být tedy pořádně v šoku když kapitánovi zlomil nos. Jinak fakt boží kapitola , vážně mi zajistila dobrou náladu po celý den :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D :D

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tento zvrat je eh... nesmierne zaujímavý :D

    OdpovědětVymazat
  3. Velice příjemné nedělní překvapení:-) Díky za novou kapitolu, která byla skvělá a ten zvrat no páni, moc zajímavý. Jen trochu lituju Lokiho, holt mám pro něj slabost, ale na druhou stranu chápu i Tonyho, musí to být šok:-) Opravdu se těším na další díl.

    OdpovědětVymazat
  4. Úha. Len nech spolu zostanú! Alebo lepšie povedané, uvedomia si že sa majú radi a chcú spolu zostať!

    OdpovědětVymazat
  5. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Přidejte se k úspěšným - Spojte se s více než 4 miliony investorů a obchodníků ze 170 zemí

    227,651,647 - Otevřené obchody na eToro

    OdpovědětVymazat