Poslední dny fakt nevím, kde mi hlava stojí. Od čtvrtka jsem se pořádně nezastavila. Pořád něco na práci. Já se teda skoro nezastavila už předtím, kvůli škole, ale...
No, je toho zkrátka hodně. Ve čtvrtek jsem strávila celý odpoledne pečením cukroví (a sledováním Doctora Who), v pátek značnou část odpoledne taky pečením (a sledováním Doctora Who), v sobotu pěknej kus dne úklidem pokoje (a sledováním Doctora Who) a včera ještě větší kus dne úklidem a balením dárků (a sledováním Doctora Who).
Mezi řečí, za poslední čtyři dny jsem čtyřikrát viděla Day of the Doctor. Myslím, že mi z toho brzo začne přeskakovat. Teda, začne...
A mezi řečí podruhé, fakt miluju Matta. Myslela jsem, že Jedenáctku mít ráda nebudu, protože je to takový nešikovný potřeštěný dětinský pako, ale... Faktem je, že si mě získal okamžitě po regeneraci. Bylna scéně pár vteřin... Chápu, to bych asi neměla říkat těm, co pořád truchlí po Desítce. Pardon.
Jo, a fakt mě děsí, že mám necelý dvě řady, pak letošní vánoční speciál, kde Matt zregeneruje (abych si připravila kapesníčky...), a pak... Pak budu s ostatními Whoviany pěkně poslušně čekat do srpna na Capaldiho. Maminko.
No, ale tak aspoň mám původních 26 řad seriálu, na který se ještě můžu koukat, že ano...
Uf. Tak jo. A co jinak? Já ani nevím. První semestr mám milostivě za sebou, a jsem za to vážně ráda. Už mi z toho začalo pomalu, ale jistě přeskakovat. A přiznávám, že poslední týdny jsem na to i tak trochu kašlala a vyskytovala se především tehdy, když jsem musela, a jindy to poněkud zanedbávala. I když jsem pořád chodila i na přednášky. Spíš jsem vynechala pár seminářů, kde jsem si to mohla dovolit, víte jak.
Každopádně, jsem ráda, že si teď trochu odpočnu. I když bych co nevidět měla začít načítat věci ke zkouškám. Tralalá, lalalá... Ale já vím, don't panic. Ono se to už nějak vyřeší.
No nic. Tak já půjdu. Musím jít dodělat ořechový košíčky. Udělat bramborovej salát. A pak sbalit a odjet k mamince a jet s ní nakupovat. Ráno opakovat salát. Někdy v mezičase ustrojit stromek. Jo, mám toho dost.
Ale právě mi udělalo radost to, že přišlo tričko, co si nechávám dát od babičky. A je boží. A mnohem červenější než jsem čekala. A boží. Jo, to jsem už říkala. Tak... Fantastický?
Ehm, jo, říkala jsem, že začínám mít fakt ráda Jedenáctku, že? Devítku sice nikdy nepřekoná, ale...
No nic. Tak já jdu na ten salát.
GERONIMO!
Pardon. Tomu nešlo odolat... =D
To máš ještě dobrý, jenom do června... Já budu na novou řadu Sherlocka čekat až do příštího října!! Asi mě do tý doby odvezou na psychiatrii. Fakt, to je zabijácký.
OdpovědětVymazatOkej, pred pár sekundami som skoro dostala infarkt. Vďaka Sunny :D Ale podľa netu je Sherlock 1.1, takže som už kľudná :D
OdpovědětVymazatKaždopádne, vravela som ti, že ťa fakt neznášam (a milujem). Tiež chcem to tričko. Och. A úplne ťa chápem, Matt je proste fantastický :D Získaval si ma postupne od prvého dielu :D (V tom predtým ešte nie, tam som ho vážne nenávidela a plakala za Davidom :D). Tiež ma desí tá jeho regenerácia :/ A ešte viac to čakanie na ôsmu sériu...
A asi sa pekne pustím znova do Day of the Doctor :D