úterý 11. listopadu 2014

Probuďte mě na konci semestru...

Nic nestíhám. Hlavně ne povinnou četbu. Na nic nemám myšlenky. Hlavně ne na předměty, co nikdy nevyužiju, a na psaní na blog. Nic mě nebaví, nic se mi nechce.

A jako mírný bonus mi to dneska ani nemyslí. Fakt. V hlavě mám totální prázdno, jako by mi někdo vygumoval mozek. Nebo vyzkratoval. Nebo prostě a jednoduše zmáčknul delete.

Ehm... Delete... Delete...

Ne, dobře, tam nebudeme odbíhat.

Pokusila jsem se najít si zábavnou četbu aspoň na seminář Gender a literatura. Čekala jsem, že u Padesáti odstínů se pobavím aspoň trochu. Ale zatím to ve mně probouzí spíš zoufalství.

"I don't make love. I fuck... hard."


A jako bonus mě fakt příšerně bolí hlava. Takže prosím, omluvte tento výkřik do tmy.

Jen tak mezi řečí, stál by tu někdo o FrostIron one-shot?

6 komentářů:

  1. Ten gif je prostě geniální. :D
    Taky mám teď tyhle stavy, už ani číst nestíhám, přijdu domů, usnu, probudím se večer, učím se, umeju se, usnu a další den zas. O_O

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A hlavně dokonale vystihuje situaci... =D No, a vidím, že v tom všem nejsem sama, ale já si na to čtení musím udělat čas. Spoustu času. =/ Pěkně mi to už leze na mozek...

      Vymazat
  2. Já bych prej o Tonyho s Lokim i stála... říká ten vedle.

    OdpovědětVymazat
  3. Padesát odstínů tě ze zoufalství rozhodně nemůže dostat. U mne prvních (a posledních) cca 100 stránek navodilo totální depresi. Depresi z toho, jak se nebetyčná kravina může stát bestsellerem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak já myslela, že se pobavím nad tím, jaká je to trága, ale ono je to tak hrozný, že to ani vtipný není... =D

      Vymazat