A zase víc věcma. Zbytečně moc věcma.
Štve mě, že jsem dneska chrápala do jedenácti. Sice je to tím, že jsem se dny předtím nevyspala, jasně, ale přijde mi, že se jen vymlouvám. Takže jsem se pozdě vzbudila, pozdě snídala a necvičila. Ehm, jo. Necvičila jsem už tři týdny, protože to pořád jaksi nevycházelo. A dneska jsem se prostě necejtila dost fit. Od rána se mi motá hlava a je mi všelijak. Asi tím dlouhým spánkem, nevím... Ale fakt mě to štve.
Měla bych se sebrat a začít makat, vím, ale nějak to nejde. Po takový době se i vcelku bojím. Aspoň, že nepřibírám, víceméně si pořád držím tu svoji váhu, dokonce to jde i mírně dolů... Ale stejně.
Štve mě, že se nejsem schopná dokopat ke čtení věcí do školy, a vážně bych měla, jelikož učitelka světovky si vymyslela, že během týdne máme přečíst nejen zatracenýho Hoffmanna, o kterym nikdy nikdo neslyšel, ale i Obraz Doriana Graye. Knížku, na jejíž rozbor jsem se celej semestr těšila, si tudíž rozebereme jen tak mimochodem a mezi řečí v polovině semináře. A jak milou docentku znám, nerozebreme si ho prakticky vůbec. Fakt super.
Ale já toho Hoffmanna nečtu. Ne před Dorianem. Přečtu ho, jen pokud bude čas. Stejně je to prej hrozná knížka. Teď se jen dokopat do toho Doriana...
A taky poslední dny pořádně nepíšu, a to mě štve obzvlášť. Stejně jako to, že mě tak nějak vůbec nebaví psát novou knížku. Vím, mám toho napsanýho dost, měla bych něco z toho konečně protlačit do nakladatelství, ale... No, stejně mám pocit, že bych měla makat na Ginger, ale nejde mi to. Upřímně, nejradši bych začala psát pár fanfiction na Thora, respektive na Lokiho. Sice bych je asi neměla kam dávat, na psací blog je moc cpát nechci, sem mě to taky zase tolik neláká... No, uvidím. Múza je v tomhle ohledu docela neodbytnej, takže se dost dobře může stát, že tu za pár dní najdete novej tag s fanfiction. Jen tak mezi náma, vadilo by vám to moc?
Ehm, jo, já vím. Tak já zatím půjdu... napsat něco smysluplnějšího. Třeba pokračovat v tý Ginger.
Ne, Arvinko, nemůžeš si pustit jedničku Thora. Ani Avengers. Ani Iron Mana si nepustíš. A už vůbec ne řadu s Devátým Doctorem, fuj je to!
Ehm, a zmínila jsem se, že jsem konečně byla na dvojce Thora? Chápu, nezmínila. Ale byla jsem. V úterý. A bylo to boží. Loki je zatracenej malej zmetek, jen co je pravda, ale stejně ho naprosto miluju. Vzhledem k tomu, že každá jeho druhá věta je geniální hláška... Jo, jo, JO. A Malekith byl prostě fantastic. Absolutely fantastic. A byl to skvělej pocit, vidět Devítku na velkym plátně. =D
Sakra, šla bych znova. Fakt bych šla znova...
Žádné komentáře:
Okomentovat