To je to zas tejden?

Heh, a to jsem chtěla psát častějc. No nic, nevyšlo. Víte, když chodím do tý školy, ten čas ubíhá tak nějak... divně. Nějak si nedokážu představit, že by mě měly čekat ještě další tři roky. Sice mě to baví, ale na druhou stranu si říkám, jestli na to vůbec mám. Chtěla bych mít, ale prostě nějak... Lehce pochybuju.

Jsem utahaná. Pekelně utahaná. Mám hromadu čtení, musím pomalu začít chystat referát, pár dalších věcí... Je toho docela moc. A já bych nejradši jen sedla a psala, ale když se snažím psát, prostě se do toho nějak nemůžu dostat.

Od pondělka se mi nepovedlo pořádně probrat. I když jsem někdy mohla spát trochu dýl, byla jsem unavená a příšerně ospalá. Ani kafe nepomáhalo. Dokonce fakt chodím spát před půlnocí, protože dýl se vzhůru neudržím.

Já vím, musím si zase zvyknout na nějakej pevnější režim. Je mi jasný, že až se to povede, bude to lepší. A budu mít čas na cvičení i na psaní. Čas a energii, ovšem.

No nic. Možná se ještě během víkendu ozvu. Teď jdu ještě chvíli psát, a pak se uložit ke spánku. Zejtra sice škola není, ale pro změnu jdu brzo ráno k zubařce. Jo, to bude hodně bezva...