Právě jsem do sebe nacpala rohlík na zahnání hladu, vedle mě stojí čaj na zahřátí. Za chvíli se musím jít chystat. Tašku mám připravenou (a upřímně se modlím, abych měla všechno), jen pokud jde o oblečení, pořád ani NETUŠÍM, co si vzít. Nemám co na sebe!
(Teď zním jako typická ženská, já vím. Ale já fakt nemám moc slušnýho oblečení, přísahám!)
Vím, že si vezmu botky na podpatku, svoje milovaný černý kalhoty a tmavomodrý manšestrový sáčko, jelikož je kosa. Taška je taky rozhodnutá, nějaká zrůdnost s kytičkama (no dobře, líbí se mi, nepopírám, jinak bych si ji od kamarádky nepůjčovala), jelikož moje červená kabelka, kterou budu nosit do školy pak, ještě nedorazila.
Upřímně, dneska není důvod se nějak rozrušovat. Máme přesně jeden seminář, nic víc. Budu ráda, když nenarazím na dalšího z těch učitelů, co berou první seminář jako deseiminutovou seznamovačku. Kdybych totiž do tý školy jela kvůli deseti minutám, asi se stane vražda.
No nic. Mizím. Tak mi držte palce. Zejména na spolužáky.
Po víc jak dvou letech zase do školy. Tohle bude ještě prča...
Žádné komentáře:
Okomentovat