neděle 8. února 2015

Spojení - Kapitola 13

Protože jsem hodné děvče (a protože se už zase ozvaly hlasy volající po další kapitole), mám pro vás zase jednou pokračování téhle milé fanfikce. Dnes trochu lépe poznáme Tonyho hudební vkus. A taky Lokiho hudební vkus. A taky ten můj. No, co si budeme povídat. Především ten můj. A kdybyste mi snad nevěřili, že song, o kterém se tam mluví, vážně existuje, tak tady ho máte i s ladícím videoklipem. (Dobře, není to song o komiksovém Iron Manovi, ale to nám radost nezkazí, ne?) A můžete ho považovat třeba za playlist pro dnešní kapitolu... =D



„Myslel jsi to vážně, když jsi říkal, že se se svými knihami mohu přesunout sem?“
Tony velmi nemužně vyjekl a z ruky mu vypadl šroubovák. Vynálezce se prudce otočil a vrhl vražedný pohled na Lokiho, který stál u rozpracovaného nového obleku Iron Mana a zaujatě si prohlížel zatím nedokončené rameno.
„DO PRDELE, LOKI!“ zaječel Tony. „Tohle mi nemůžeš dělat!“
„Řekl jsi, že pokud mě Thor bude iritovat, můžu se přesunout sem,“ zamračil se Loki. „Měl jsem nejdřív požádat o opětovné povolení?“
„Ne, jen... Jen jsi mě nemusel děsit k smrti!“
„Omlouvám se,“ řekl Loki a jeden koutek jeho úst pobaveně cukl směrem nahoru. „Ale nemohl jsem odolat.“
„Fajn. Fajn...“ Tony se několikrát zhluboka nadechl a zase vydechl. „Tak jo. Fajn. Co ti Thor udělal, jen tak mezi náma, že tě přešel ten náhlej příval lásky k němu?“
„Starku, nejednalo se o žádný náhlý příval lásky,“ vzdychl Loki. „Vážně, copak jsi nikdy neměl noční můru, která by v tobě zkrátka zanechala tak silný dojem, že tak nějak... vydržel i část druhého dne?“
„Loki, dělal jsem si legraci,“ zvedl Tony oči v sloup. „Naprosto to chápu. Cejtil jsem, jak moc jsi v hajzlu, vzpomínáš? Jsem rád, že je ti líp, fakt. Nemám rád, když jsi... Ach, bože, prosím, řekni mi, že už aspoň trochu postupuješ, protože já začínám šílet.“
„Bohužel. Možná kdybych přijal Thorovu nabídku pomoci...“
„Jo, tak proto tu jsi,“ zasmál se Tony. „Thor se velkoryse nabídnul, že ti pomůže. Jo, chápu, to je něco, jako by mi Steve nabídl, že mi pomůže s novým oblekem, myslí to dobře, ale v životě bych ho k tomu nepustil, protože by to mohlo mít potenciálně katastrofální následky.“
„Přesně tak. Krom toho, že u každého protikouzla, co by snad našel, bych mu musel vysvětlovat, proč tohle rozhodně fungovat nebude. Což by v konečném důsledku bylo poněkud kontraproduktivní.“
„Pochopil jsem, já ti pomoc nebudu ani nabízet. Tak jo, jsi vítán, udělej si pohodlí, pokud možno někde... No, třeba u gauče, tam teď určitě chodit nebudu. Nebo NA gauči, jak je libo. Kávovar je tamhle, pokud chceš radši čaj, dones si ho nebo vyčaruj, to je mi jedno. Pravidla jsou jasný, žádný posmívání technologii, když se budu tvářit soustředěně, tak na mě nemluv, nepleť se mi pod nohama a neděs mě k smrti. Dohodnuto?“
„Dohodnuto,“ přikývl Loki. „Vyděsíš se k smrti, když se tu zhruba za pět minut objevím s knihami a tím čajem?“
„Snad ne. Pokusím se s tím počítat. Jarvisi, hoď mi tam nějakej song, co se vejde do pěti minut, jo? Než budu muset pracovat v tichu, aby se jeho božstvo mohlo soustředit.“
„Jarvisi, prosím, počkej, až se vrátím,“ řekl Loki. „A pak pusť nějaké z mých oblíbených alb, ano?“
„Samozřejmě, pane. Navrhuji Paranoid. Patří k oblíbeným albům i pana Starka.“
„Výborně. Skvělý nápad,“ usmál se Loki. „Hned jsem zpět.“
Loki zmizel, ale Tony zůstal ještě několik vteřin zírat na místo, které bůh předtím obýval. Pak prudce zvedl hlavu a zadíval se na jednu z videokamer.
„JARVISI?!“ zaječel. „Nikdy tě nenapadlo, že by ses mi mohl zmínit, že Loki poslouchá BLACK SABBATH?!“
„Omlouvám se, pane, nepovažoval jsem to za důležité. Pakliže vy ano, rád bych vás upozornil i na to, že pan Laufeyson má v oblibě i AC/DC a Judas Priest. Mám sestavit seznam vašich oblíbených interpretů, u nichž lze očekávat, že by se mu mohli zalíbit, abyste ho s nimi mohl blíže seznámit?“
Tony zalapal po dechu.
„To myslíš vážně? Loki poslouchá rock a metal?!“
„A někdy vážnou hudbu.“
„Zatraceně,“ zamumlal vynálezce, posadil se na vysokou stoličku u pracovního stolu a sáhl po svém šroubováku. „Tak tohle jsem fakt nečekal.“
O pět minut později se v dílně objevil Loki, v jedné ruce velký černý hrnek s čajem a v podpaží té druhé na první pohled neskutečně těžkou knihu vázanou v kůži. Vzápětí se z reproduktorů ozvaly první tóny skladby War Pigs.
Až když viděl Lokiho úsměv ve chvíli, kdy se text dostal k hořícím tělům, plazení se po kolenou a prosení o milost, Tony pochopil, proč PŘESNĚ se Lokimu ta píseň (a potažmo celé album) zamlouvá.
Ne, že by mu to nějak vadilo...

Už počtvrté se proposlouchali k písni Iron Man (a i tentokrát si Tony na začátku neodpustil odporovat a prohlásit, že „ne, JÁ jsem Iron Man!“), když se ozval náhlý frustrovaný výkřik, plně korespondující s pocitem, který jako by v Tonym zničehonic vybuchl, a vynálezce ucítil těsně za krkem záchvěv studeného vzduchu, při kterém mu vstaly krátké chloupky na zátylku.
Až když vzápětí periferním viděním spatřil, jak po jeho levici narazila na stěnu obří v kůži vázaná kniha, došlo mu, že ne, ve věži nezačalo náhle strašit.
Pokud za strašidlo nepovažujete značně vzteklého severského boha.
(Kdyby snad ano, rozhodně by byla chyba mu to říkat, zejména v takové situaci.)
Tony se otočil na Lokiho a zhluboka se nadechl. Jen tak tak se mu podařilo ovládnout vztek, který ani nebyl JEHO, zatraceně, a nezačít křičet.
„Promiň,“ řekl místo toho klidně. „Ale máš tak mizernou mušku, že jsi mi tím neurazil hlavu, nebo máš tak DOBROU mušku, že jsi mi tím neurazil hlavu?“
Lokiho sebeovládání v tu chvíli nebylo ani zdaleka tak dobré.
„Ta věc je absolutně K NIČEMU!“ zaječel. „Naprosto nic užitečného!“
„Fajn. tak vezmi jinou knížku? Nahoře jich máš menší armádu. Aby bylo jasno, to nebyla narážka,“ dodal spěšně, když po něm Loki vrhl jeden ze svých vražedných pohledů.
„To je k ničemu, Starku. Vlastně ani nevím, co hledám. Nerad to přiznávám, ale kouzly lásky jsem se NIKDY nezabýval. Vím maximálně, jak zabránit tomu, abych se stal jejich cílem, a i to jsem se naučil až po jedné neblahé zkušenosti. Neumím je sesílat, neumím je rušit. Ani pořádně nevím, jaké na tebe Amora vlastně použila, takže nevím, o co se tu vlastně snažím!“
Loki zoufale složil hlavu do dlaní.
„Jarvisi, ztlum tu muziku,“ vzdychl Tony, sklouzl ze židle a došel ke gauči. „Hej. Loki. Co myslíš tím, že ani nevíš, jaký kouzlo na mě Amora použila?“
„Že to jednoduše NEVÍM, Starku,“ zamumlal Loki. „Jak říkám, mé vědomosti o kouzlech lásky jsou nulové. Nikdy jsem nezatoužil někoho pomocí magie PŘIMĚT k tomu, aby ke mně něco cítil, raději jsem byl sám. A teď... Myslel jsem, že bude jednodušší najít to správné kouzlo, možná podle příznaků...“
„Takže... Chápu to správně,“ řekl Tony a dřepl si na zem před Lokiho, „když říkám, že se snažíš najít řešení problému, kterej neznáš?“
„Ano. Přesně tak.“
„Bezva,“ kývl Tony. „A... Teda, hele, já nevím, jak to funguje, jasně, ale nemohl bys třeba... Já nevím, nějak magicky si přečíst můj mozek, nebo co já vím co, prostě... nějak ZE MĚ vycejtit, co použila? Víš co, něco jako když my ubohý Midgarďani bereme nemocnejm vzorek krve, abysme zjistili, co je v ní... Proč se na mě tak koukáš?“
„Víš, že jsi geniální, Starku?“
„Samozřejmě. Takže to můžeš udělat?“
Loki zvedl ruce a položil konečky prstů na Tonyho spánky. Miliardář se i proti své vůli mírně zachvěl.
„Bez obav. Tvého vědomí se ani nedotknu. Budu hledat jen stopy magie, slibuji.“
Tony si plně uvědomoval, že Lokiho tvář je momentálně jen několik desítek centimetrů od té jeho. A vůbec se mu to nezamlouvalo.
„Dotkni se, čeho jen potřebuješ, jen mě toho blbýho kouzla už zbav, protože mě to vážně nebaví. Zrovna v tuhle chvíli mám šílenou chuť tě políbit.“
„Prosím, ne,“ ušklíbl se Loki. „Skutečně nemám v plánu být jednou z těch výjimek, co si začne románek se svým duchovním dvojčetem. Takže sebou laskavě přestaň šít a zavři oči, ano?“
„A nemůžeš aspoň přestat tak hezky vonět? Vážně, co to používáš za parfém?“
„Starku, nenuť mě, abych začal litovat toho, že jsem se tou knihou úmyslně netrefil...“

10 komentářů:

  1. Bezva tohle je zatim jedna z nejlpesich kapitol jen tak dal uz se nemuzu dockat dalsi kapitoli :-) :-) :-) :-) :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jo, já mám obecně vzato pomalejší rozjezdy... =D Díky moc. =)

      Vymazat
  2. všetky kapitoli boli super, ale vážne táto je najlepšia... teším sa na dalšiu :) :D

    OdpovědětVymazat
  3. Úplne super!
    Toľko iskier tam lieta, už len vydržať kým sa dočkáme ohňostroja :D
    Kedy bude pokračko? ^_^

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, ohňostroj ještě nějakou dobu nebude... =D

      Vymazat
  4. souhlasím s holkama, fakt zatím nejlepší kapča :) už ať je dalšíííí :D :) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vám by se taky líbilo, kdyby byly tři denně, co? =D

      Vymazat
  5. tohle je zatím nejsuprovější kapitola kterou jsem četla. Už se hrozně těším na další díl :D

    OdpovědětVymazat